zdroj: www.svetpejsku.cz
AMERICKÝ KOKRŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Psi cca 38 cm, feny cca 35,5 cm
Hmotnost: 11-13 kg
Země původu: USA
Doba vzniku plemene : kolem roku 1800
Původní využití :Nadhánění malé zvěře
Základní charakteristika : Původně lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst na hlavě je krátká a jemná, na těle středně dlouhá, srst je hedvábná a má hladkou strukturu. Téměř všechny barvy jsou přípustné. Péče o srst je velmi důležitá. TZN. Každodenní česání a kartáčování.
Milý, inteligentní a poslušný, veselý, hravý, mírný.
Oči jsou velké, ale ne vypoulené. Tmavě hnědé, nikdy světlé, ale u játrově hnědých a játrově hnědě skvrnitých tmavě oříškově hnědé, odpovídající zbarvení srsti. Mají inteligentní, měkký výraz, přitom ovšem bdělý, zářivý a veselý. Okraje očních víček jsou napjaté.Uši jsou zavěšené, nasazené ve výši očí. Jsou tenké, dosahující až k vrcholu nosu. Jsou dobře pokryté dlouhou, hladkou, hedvábnou srstí.
Tento kokršpaněl si velmi rád hraje a dovádí. V malé míře se toto plemeno využívá k lovu, většinou milují aportování a plavání. Je možné jej chovat i v bytě.
Jsou velmi společenští takže jim nebude činit problém s ostatními psy i domácími zvířaty, pozor však na divoké dětské hry, tento pes si nenechá vše líbit.
Je třeba jej vychovávat mírně, jsou velmi citlivý na Váš hlas a náladu u Vás doma. Zřídkakdy je však výchova problematická.
Představuje americkou varietu anglického kokršpaněla, jenž je jeho bezprostředním předchůdcem. V důsledku prostorové izolace se od 20. let tohoto století formovala menší, osrstěnější varieta anglického kokra s kulatou hlavou a zkráceným nosem, která byla přes protesty anglických chovatelů v roce 1946 uznána za původní americké plemeno.
AMERICKÝ VODNÍ ŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
ANGLICKÝ KOKRŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Středně velký pes, původně lovecký, dnes plní funkci psa společenského.
Anglický kokršpaněl je živé, statné, sportovní postavy, kompaktního a dobře vyváženého vzhledu. Hlava je objemná, s čistě výraznou, dobře vyvinutou lebkou. Čumák je kvadratický, s dobře zřetelným přechodem od čela. Čenich nosu je velký, černý, s dobře vyvinutými nozdrami. Oči nemnoho vypuklé, kulaté, temné, hnědé nebo černé podle zabarvení, mají jasný a veselý pohled, s výrazem jemnosti a inteligence. Uši jsou dlouhé, visící, široké, posazené nízko, přiléhající k lícním kostem, pokryté dlouhou hedvábnou srstí. Tělo je silné a kompaktní. Krk je mírně delší a svalnatý. Hruď je hluboká, ale ne široká. Ocas je posazený k úrovni zad poněkud níže, dříve se kupíroval na polovinu své délky.
VÝŠKA: Pes má v kohoutku 39 až 41 cm. Fena má v kohoutku 38 až 39 cm. VÁHA: Anglický kokršpaněl váží přibližně 12,5 až 14,5 kg.
SRST: Anglický kokršpaněl má rovnou, složením hedvábnou, na dotek hladkou a ne příliš hojnou srst, nikdy není drátovitá, vlnitá či kudrnatá. Barva je různorodá: černá, hnědá, plavá. Bílá barva je dovolena pouze na hrudi.
CHARAKTER: Anglický kokršpaněl je laskavý, chytrý a něžný pes, s veselým a přátelským charakterem. Je přitažlivý, miluje děti, je to všeobecný miláček celé rodiny. Jeho jedinou špatnou vlastností je tvrdohlavost. Vyžaduje pravidelné procházky, pro které je obzvláště zapálený.
PÉČE: Srst potřebuje každodenní a důkladnou péči, rozčesávání kartáčem i hřebenem.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Anglický kokršpaněl se průměrně dožívá 12 až 13 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Lovecký pes specializovaný na lov sluky lesní, VYUŽITÍ DNES: Lovecký pes a společník.
ANGLICKÝ ŠPRINGŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: psi i feny cca 51 cm
Hmotnost: 22-24 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : koncem 19 století
Původní využití :Pronásledování zvěře při lovu
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst hustá, hladká, delší na uších, trupu a končetinách. Zbarvení: hnědobílé, černobílé, s pálením nebo bez něj.
Velmi živý, aktivní, silný a vytrvalý pes. Pokud má možnost vybít svůj temperament, je poslušný a poměrně snadno ovladatelný. K lidem je velmi přátelský, zcela neagresivní.
Středně velký, symetricky stavěný, kompaktní pes. Hlava středně dlouhá, poměrně široká a mírně zakulacená, s vyznačeným stopem a širokým, hlubokým čenichem. Pysky kvadratické a hluboké. Oči středně velké, mandlového tvaru, tmavě oříškové barvy. Uši dlouhé a široké, těsně přiléhající k hlavě, nasazené v rovině očí, dobře osrstěné. Krk delší, silný, svalnatý, mírně klenutý, bez laloku. Končetiny rovné, silné, svalnaté. Pohyb přímý, volný a elegantní. Tělo silné, přiměřeně dlouhé, s hlubokým hrudníkem a klenutými žebry. Svalnatá, lehce klenutá záď. Ocas nízko nasazený, kupírovaný, nesený pod linií hřbetu.
Pro anglického špringršpaněla není většinou obtížné se vám přizpůsobit, ale třemi krátkými procházkami denně jej jistě neuspokojíte. Toto plemeno miluje plavání a aportování. Berte psa pravidelně s sebou na delší procházky a dejte mu šanci volně běhat a hrát si. Co se poslušnosti a obratnosti týče, jsou tito psi jedničky.
Psi tohoto plemena jsou známi svou přátelskou povahou. Soužití s ostatními psy, domácími zvířaty, dětmi a lidmi bude harmonické a bezproblémové.
Výchova probíhá obvykle bezkonfliktně. Jsou to inteligentní a učenliví psi, kteří vám rádi vyhoví.
Důkazy o existenci psů podobného typu v Anglii máme už z raného středověku. Ke skutečnému rozrůznění španělů však došlo až koncem 19. století. I když špringršpaněl je považován za nejpůvodnějšího z loveckých španělů, jeho první standard byl vydán až roku 1902. Jméno získal podle charakteristického způsobu pronásledování zvěře sériemi krátkých skoků ("to spring" = skákat).
BARBET
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: minimální výška psa: 54 cm, fena: 50 cm
Hmotnost: 15-25 kg
Země původu: Francie
Doba vzniku plemene : po chovatelské rekonstrukci 70. léta tohoto stolet
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst je odolná proti vodě, dlouhá, jemná, vlnatá a vlnitá nebo kudrnatá. Přípustná zbarvení jsou: šedočerná, plavá, šedobílá nebo bílá s kaštanovýmni nebo černými plotnami. Srst se musí velmi pravidelně a důkladně česat a kartáčovat, jinak plstnatí a těžko se rozčesává.
Vyrovnaný, poddajný, velmi přítulný a věrný, živý, přátelský, veselý, inteligentní a učenlivý, tvrdý sám k sobě, nekomplikovaný.
Středně velký pes s typickou "ovčí" srstí, pokrývající hlavu včetně obličejové partie. Čenich krátký a široký, nos hranatý, stop výrazný. Oči kulaté, nejlépe tmavě hnědé, zcela překryté srstí. Uši nasazené ve výši očí nebo níže, dlouhé, ploché, široké, kryté kadeřavou srstí. Krk krátký a silný. Tělo s širokým, prostorným, dosti hlubokým hrudníkem, mírně klenutým hřbetem, krátkými, pevnými bedry a zaoblenou zádí. Končetiny rovné, včetně tlap zcela porostlé srstí.
Tento pes je původně psem pracovním, který miluje aportování a plavání. Své rodině se přizpůsobí a je s ní rád. Toto plemeno proto také nemůžete držet v boudě, necítilo by se tam šťastně. Berte psa pravidelně na dlouhé procházky a dejte mu při nich šanci volně se vyběhat.
Barbet vychází dobře s ostatním psy i jinými zvířaty, ale ani kontakt s dětmi mu nebude činit problémy. Zavětřé-li nebezpečí maximálně hlasitě zaštěká, nic dalšího však nepodnikne.
Barbet se poměrně rychle učí, je citlivý na hlas svého pána, kterému by rád vyhověl. Také u tohoto plemena je důležitá důslednost během výchovy, protože pána, který si nechá vše líbit a nevyzařuje převahu, nebude brát vážně.
Velmi starobylé plemeno, které se po staletí téměř nezměnilo. Je považován za předchůdce vodních psů, pudla, ale i dlouhosrstých ovčáků (briarda, bearded kolie apod.). Prakticky vyhynul a dnešní podoba plemene je výsledkem chovatelské rekontrukce ze 70. let tohoto století.
CLUBER ŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes i fena 48-51 cm
Hmotnost: 30-36 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : moderní chov od 19. století
Původní využití :Lovecký pes.
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Clumber španěl má přiléhavou, hedvábnou, polodlouhou srst. Srst je bílá s citronově žlutými odznaky. Oranžové znaky jsou též přípustné, ale nežádoucí.
Mírný, veselý, vyrovnaný, má velkou výdrž dobrou paměť. Důstojný, poslušný a klidný v domě.
Clumber španěl je dobře vyvážený pes, těžkých kostí, aktivní s přemýšlivým výrazem, jehož celkový vzhled zračí ponejvíce sílu. Hlavu má čtvercového tvaru, masivní a středně dlouhou. Čenich má těžký a čtvercový. Čelisti má silné, s kompletním skusem. Oči jsou čisté, tmavě jantarově zabarvené. Uši jsou velké, podobné révovému listu, jsou dobře pokryté hladkou srstí. Krk má vcelku dlouhý, silný a mohutný. Tělo má dlouhé a těžké. Ocas nízko posazený.
V první řadě je lovecký pes, ale co se pohybu týče, bez problému se přizpůsobí Vaší rodině. Pokud nemá pes hodně pohybu, příliš ho nekrmte.
S ostatními psi vychází dobře stejně jako s kočkami a ostatními domácími zvířaty. S dětmi se obvykle dobře sžijí, ale cizím lidem se vyhnou - tito psi nejsou žádní lidumilové.
Dobrá paměť a fakt, že rád něco udělá pro svého pána, z něho dělají bezproblémového žáka.
Clumber Španěl je podle dochovaných legend potomkem psů, které vlastnil francouzský vévoda z Noailles. Vznikl křížením Basethounda, díky němuž získal svůj dlouhý hřbet a Bernardýna, který se dosud zračí v jeho masivní hlavě.
FIELD ŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes i fena cca 46 cm
Hmotnost: cca 15 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : 19. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst je lesklá, vodoodpudivá, hladká nebo mírně vlnitá a má jemnnou, hedvábnou strukturu. Field španěl se vyskytuje v játrově hnědém, žlutohnědém, mahagonově červeném, šedočerveném nebo černém zbarvení, popřípadě v kombinaci s tříslovými odznaky. Field španěl se musí zpravidla čtyřikrát za rok trimovat. Odumřelé chlupy se ze srsti vyškubají a srst na uších, krku a končetinách se protrhá. Uši udržujte čisté.
Toto plemeno je mírné, přítulné, inteligentní, trošičku svéhlavé, temperamentní a hravé, ale doma klidné. Tvrdí se, že field španěl má tendenci přilnout v rodině vždy k jedné osobě.Pro svou houževnatost, stálou chuť k práci i výbornou kontrolovatelnost je hojně využíván na lovech. V horských podmínkách se cítí špatně.
Field španěl má dobře vyvážený, vznešený, vzpřímený a sportovní vzhled. Je to krásný a harmonicky rostlý pes. Hlavu má velkou, s dlouhým, avšak ne širokým čumákem. Oči jsou středně velké a v závislosti na barvě psa černé, temně nebo světle hnědé, jemného a důstojného výrazu. Čenich nosu je velký, s odkrytými nozdrami. Uši jsou nízko nasazené. Ocas je posazen níže, než je úroveň zad, drží se rovně nebo zlehka zahnut dolů, dříve se na polovinu své délky kupíroval.
Field španěl se přizpůsobí situaci ve vaší rodině, i když vždy zůstane především loveckým psem. To znamená, že potřebuje hodně pohybu a na svém místě bude u sportovně založené rodiny. Samozřejmě je také třeba, jako u všech loveckých plemen, postarat se o dobrý plot u zahrádky.
Toto plemeno se chová přátelsky ke každému. Vůči dětem jsou zpravidla trpěliví, pokud je to však na ně příliš drsné, stáhnou se do ústranní. Dávejte pozor, aby děti psa příliš neškádlily. Seznamte mladého psa s ostatními zvířaty, předejdete tak problémům.
Tento chápavý žák reaguje velmi citlivě na váš hlas. Vychovávejte jej láskyplně, ale důsledně. Tvrdá slova a příliš přísná výchova kazí jeho citlivou povahu. Field španěl potřebuje kontakt s lidmi a bude z něj jistě neurotik, pokud bude muset trávit své dny v boudě.
Field španěl byl vyšlechtěný ve Velké Británii počátkem 19. století. Standard plemene byl přiznán v roce 1892. Pro zesílení kostry a vylepšení zevnějšku mu asi před sto lety byla dodána krev Susek-španěla, což přispělo k rychlému výsledku - tělo Field španěla se stalo příliš těžkým a širokým, ztratil značnou část svých pracovních vlastností a přestal mít úspěch mezi lovci. Ke konci druhé světové války tak byl již na hranici zániku. Díky velkému úsilí jeho milovníků byl po roce 1948 vypracován a přijat standard Field španěla. Byl rozšířen po Velké Británii, Francii i Belgii.
HLADKOSRSTÝ RETRÍVR
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes 58-61 cm, fena 55-58 cm
Hmotnost: 25-36 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : 19. století
Původní využití :Lovecký a vodní pes
Základní charakteristika : Lovecký a vodní pes, vhodný do rodiny.
Hladká, polodlouhá srst hladkosrstého retrívra může být černá nebo játrově hnědá. Občas se vyskytne i blond srst, takoví psi však musejí být vyloučeni z chovu. Srst dvakrát týdně důkladně češte a kartáčujte, především na místech, která snadno plstnatí.
Inteligentní, přátelský, vyrovnaný, rád by pracoval pro svého pána, poslušný, věrný, ale někdy také trošičku svéhlavý, miluje plavání, velmi přizpůsobivý. Většina psů tohoto plemena není příliš ostražitá a málo štěká.
Středně velký, silný, ale ušlechtilý pes. Hlava dlouhá a dobře tvarovaná, s plochou, přiměřeně velkou lebkou, nevýrazným stopem a dlouhými a silnými čelistmi. Oči hnědé, středně velké, s inteligentním výrazem. Uši malé, po stranách přiléhající k hlavě. Krk delší a suchý. Tělo s dobře klenutým hrudníkem, vtaženým břichem a krátkými, širokými bedry. Končetiny volné, rovné, svalnaté. Pohyb volný a plynulý. Ocas krátký, rovný, nenesený nad hřbetem, dobře osrstěný.
Toto plemeno potřebuje mnoho pohybu a miluje plavání a aportování. Pokud na něj někdy nemáte čas, bez problému se přizpůsobí, ponecháte-li jej však delší čas svému osudu, bude prostě otravovat. Je pracovním psem a vždy jím bude.
Kontakt s ostatními psy a domácími zvířaty nenaráží na problémy a i pro děti jsou tito psi spolehlivými kamarády, pokud je děti neškádlí. Cizí lidi vám ohlásí, ale u toho to také zůstane.
Výchova tohoto psa je poměrně jednoduchá. Učí se celkem rychle a je natolik inteligentní, aby rychle pochopil vaše povely. Buďte důslední, protože toto plemeno může být poněkud svéhlavé.
Podobný jako u labradora. Vznikl ve Velké Británii křížením St. John´s Dog se setry, vodními španěly a snad i s koliemi, od nichž měl zdědit dlouhou hladkou srst. V Anglii oficiálně uznán roku 1898, standard z roku 1923 víceméně platí dodnes.
KANADSKÝ RETRÍVR (NOVOSKOTSKÝ RETRÍVR)
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes 48-51 cm, fena 45-48 cm
Hmotnost: 17-23 kg
Země původu: Nové Skotsko
Doba vzniku plemene : 19. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes, společník
Srst středně dlouhá, s dostatečně hustým základem, odolné vodě, na zádech trošku zvlněná, na bocích obyčejně přímá. Zbarvení rezavě červené se světlejšími ozdobnými vlasy.
Novoskotský retrívr je veselý, život milující pes, trochu melancholického vzezření, miluje strávit celý den ve společnosti lidí, s upřednostněním hrát si se svým pánem. Je to domácí miláček.
Jde o plemeno loveckých přátelských psů. Novoskotský retriver je svalnatý, pevný pes středně velký. Hlava je klínovitého tvaru s širokou lebkou, krásných tvarů. Hruď je hluboká, široce rozvinutá. Oči nevelké, světle žluté. Uši vysoko posazené, visící, libovolně silné, vhodné pro velice časté plavání psa ve vodě.
Je to přátelské, hravé a pozorné plemeno. Je značně inteligentní a většinou dobře poslouchá. Toller dokáže být výborným hlídačem. Je živý a aktivní, ale doma se chová klidně. Jako většina retrievrů rád plave a aportuje a to za jakéhokoliv počasí. Štěká velmi málo.
Na svou rodinu je velmi fixován, má rád společnost a jakékoliv odloučení nese velmi špatně. Kanadský retriever se snáší s ostatními psy i zvířaty dobře. K dětem se chová trpělivě. K cizím lidem je přátelský a nemá sklony k agresivitě.
Tohoto psa vychovávejte důsledně, ale mírně. Protože rychle chápou, co se od nich očekává, jsou to dobří žáci.
Plemeno bylo vyšlechtěno v 19.stolení kanadskými lovci k útočnému honu. Původně pochází z Nového Skotska. Pes se vyznačuje vylákáním útoku nacházející se zvěře frontálním manévrem, které následně ukrytí lovci postříleli a psi tyto úlovky lovcům přinášeli.
KUDRNATÝ RETRÍVR
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes 58-66 cm, fena 53-61 cm
Hmotnost: 18-29,5 kg
Země původu: USA
Doba vzniku plemene : 19. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes, pes vhodný do rodiny
Srst je „obchodní značkou“ chesapeake bay retrívra. Je hustá a krátká, s hustou, vlnatou podsadou. Na dotyk je mastná a tvrdá. Na hřbetě se srst může vlnit, ne však kudrnatit. Zbarvení se pohybuje od žlutohnědé až po tmavě hnědou. Tmavší barvy jsou nejčastější.
Přátelský, inteligentní a poslušný, svéhlavý, miluje vodu,tvrdý sám k sobě a odvážný, bouřlivý, plný energie, ostražitý. Zvláště psi mohou být někdy poněkud dominantní.
Tělo má dobře klenutý hrudní koš a není příliš dlouhé. Rovný ocas vybíhající do špičky nosí Curly coated retrívři nízko nad zemí. Končetiny jsou i pod hustou srstí viditelně svalnaté a dobře zaúhlené. Krk je spíše suchý a nese proporčně dobře vyváženou hlavu, která je spíše dlouhá s jasně se zužující částí tlamy. Uši má Curly coated retrívr v poměru k celkové velikosti hlavy malé, nízko nasazené, spuštěné a volně přiléhající k hlavě. Oči jsou velké, nejčastěji jantarové barvy.
Toto plemeno potřebuje mnoho pohybu. Pokud tito psi nemají dostatek pohybu, nudí se a otravují. Plavání a aportování jsou zamilovanými činnostmi chesapeake bay retrívra, a to platí i pro lov. Příliš rychle se však neučí.
Kontakt s již přítomnou domácí kočkou bude působit málo problémů, cizí kočky však pes bude honit. Zvláště psi se mohou chovat poněkud dominantně k ostatním psům, velmi to však závisí na zespolečenštění. Berte proto mladého psa co nejčastěji s sebou, aby se seznámil s lidmi a ostatními psy a aby dostal šanci vyrůstat společensky vyrovnaně. Chesapeake bay retrívři vycházejí obvykle velmi dobře s dětmi, k cizím lidem se chovají rezervovaně.
Pokud nemáte příliš zkušeností s výchovou psů, toto plemeno vám nedoporučujeme. Novopečený majitel tohoto retrívra musí být pevný v kramflecích vzhledem k jeho přece jen poněkud svéhlavé povaze. Toto plemeno je také tvrdší povahy než např. zlatý retrívr. Největší úspěch bude mít důsledný, ale láskyplný přístup, vašemu psovi pak doporučujeme kurs poslušnosti. Tito psi dospívají zpravidla pozdě.
Přesný původ tohoto plemene není bohužel plně dohádatelný a prokazatelný. Za jisté lze považovat postupné křížení se setry, pudly a irskými vodními španěly. Za nejpravděpodobnějšího praděda plemene Curly coated retrívrů je považován původní anglický vodní pes - každopádně je však Curly coated retrívr uznáván coby nejstarší z rodu všech dnes známých retrívrů. Svět toto plemeno oficiálně uznal ve Velké Británii v roce 1860.
LABRADORSKÝ RETRÍVR
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes 56-57 cm, fena 54-56 cm
Hmotnost: 25-34 kg
Země původu: Skotsko
Doba vzniku plemene : 18. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes, služební pes, polní závodník, společník
Labradorský retrívr má krátkou a hustou srst, ne však zvlněnou nebo opeřenou, která je na dotek poněkud tvrdá, s počasí odolným podsrstím. Jeho srst je pro toto plemeno charakteristickým rysem. Zbarvení je zcela černé, žluté nebo játrově čokoládové. Žluté zbarvení je v rozsahu od světle krémové k liščí. Malé bílé skvrny na hrudi jsou povolené.
Labradorský retrívr je povahou veselý a velmi čilý a živý pes. Má vynikající čich, měkká ústa a je velice horlivým milovníkem vody. Je přizpůsobivým, oddaným a věrným společníkem. Je velmi inteligentní, horlivý a poslušný, se silnou vůlí vás potěšit. Je od přírody vlídný a přátelský, bez známek útočnosti nebo nepatřičné plachosti.
Labradorský retrívr je silně stavěný a aktivní pes, se širokou lebkou a širokou a hlubokou hrudí, se širokým a silným také zadečkem. Lebku má širokou, ostře řezanou, bez masitých lící. Stop je dobře definovaný. Nos má široký, s dobře otevřeným chřípím. Čenich je silnější. Oči má střední velikosti, hnědé nebo lískové, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu. Uši nemá velké, ani těžké, jsou svěšené, dobře přiléhající k hlavě a posazené spíše dozadu. Krk má statný, čistý, silný, mezi rameny dobře posazený. Záda má v úrovní horní linie těla. Hruď je dobře široká i hluboká. Ocas má výrazně vyznačený, u základu je velmi silný, směrem ke konečku se zužuje, je středně dlouhý, nezpeřený, ale kolem dokola hustě osrstěný krátkou, hustou a hojnou srstí, která mu dává kulatý zjev. Může být nošený vesele, ale neměl by být zatočený přes záda. Přední končetiny mají dobrou kostní strukturu, při pohledu ze strany nebo z profilu jsou od loktů k zemi rovné. Ramena má dlouhá a svažující. Zadní končetiny má dobře vyvinuté. Tlapky má okrouhlé, kompaktní, s dobře klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné, kopírující zemi.
Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou.
Svému pánovi a celé své lidské rodině je oddaný, ke všem členům laskavý a pozorný, má snahu dělat svému majiteli radost a zavděčit se mu. Je to velmi společenský, přátelský pes, miluje společnost člověka. K cizím lidem je také přátelský a klidný, stejně jako k ostatním psům.
Labrador je velice dobře ovladatelný pes, a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Od začátku byste měli vědět, co pes smí, a co ne, a na tom důsledně trvat. Při výcviku tohoto psa dosáhnete nejlepších výsledků pokud jej budete provádět formou hry. Výcvikem psa nesmíte přetěžovat, ze začátku postačí 2x – 3x denně po pěti minutách, na správném vykonání povelu však musíte trvat. Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi.
Předkem všech retrívrů je pravděpodobně novofoundlandský pes. Název retrívr však vznikl ještě dříve, než existovala plemena retrívrů. Byli to psi různých loveckých plemen, kteří měli za úkol najít a přinést ulovenou, především pernatou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí, používaní také jako tažní a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi nebo novofoundlandští psi St. John´s. Menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Při dohledávání postřelené zvěře si počínali tak výborně, že tato vlastnost vešla ve známost a velmi zaujala anglické lovce. Oba typy těchto psů začali postupně přicházet do Anglie od roku 1800. V roce 1885 dovoz psů náhle ustal, neboť na New Foundlandu byl vydán zákon, který prakticky zakazoval chov psů. V roce 1895 byl v Anglii vydán zákon o karanténě, a od té doby již nebyl možný žádný dovoz chovných psů z New Foundlandu do Anglie. Výsledkem bylo, že angličtí chovatelé byli nuceni začít se šlechtěním plemen a začly se tedy tvořit různé variety retrívrů. Název labradorský retrívr je používán již od roku 1839. Již ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu, chovatelé si vedli přesné záznamy o svých chovech a zachovávali přísně čisté chovné linie. Kennel Club však až do roku 1916 připouštěl křížení mezi jednotlivými typy retrívrů, kříženci však byli zapisováni do zvláštního registru. V roce 1916 byl založen první Labrador-Club, byl vypracován standard a v roce 1920 tento klub uspořádal první Feld Trial pro čistokrevné labradory. Ačkoliv se ve vrzích objevovali i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. Toto se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i hnědí. Dnes je labradorský retrívr velmi oblíbeným psem se širokým uplatněním.
PORTUGALSKÝ VODNÍ PES
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes i fena 41-56 cm
Hmotnost: 16-25 kg
Země původu: Portugalsko
Doba vzniku plemene : kolem roku 1500
Původní využití :Přinášení předmětů z moře
Základní charakteristika : Hlídač, společník
U portugalského vodního psa existují dva druhy srsti: wavy - chlupy jsou vlnité a dlouhé, spíše měkké s mírnou září; a curly - chlupy jsou kratší, spíše kompaktní, válečkovité kudrliny, hustě spojené a poněkud bez lesku. Barva může být bílá, černá nebo hnědá s bílými znaky nebo bez. Portugalci požadují u psů se znaky max. 30% bílé. V USA je běžné, pokud je tento požadavek značně překročen. Bílá srst se nepovažuje za albinismus, pokud jsou nos, ústa a víčka černá. U tmavých barev se objevuje prokvétání bílou srstí v různé intenzitě. Srst je velmi hustá, kryje celé tělo rovnoměrně, vyjma podpaží a slabin, kde je srst řidší. Srst nemá podsadu a svojí podstatou připomíná lidské vlasy. Chlupy jim neustále dorůstají. Portugalský vodní pes nelíná. Pro výstavní účely se srst upravuje do tzv. lvího sestřihu.
Portugalský vodní pes je svéhlavý, odvážný a hašteřivý, avšak nenáročný pes, odolný proti únavě. Má tvrdý a pronikavý výraz, stejně jako výborné vizuální a pozoruhodní čichové schopnosti. Je to pes výjimečné inteligence, je přátelský, poddajný a poslušný, oddaný svému majiteli. Dává přednost svobodnému životu.
Portugalský vodní pes je plemenem přátelských loveckých psů. Je to nádherný, silný a svalnatý pes, proporcionálně a harmonicky rostlý. Hlavu má masivní, avšak úměrnou, a širokou. Lebka je delší, než čenich, dobře klenutá, s vyznačeným týlním hrbolem i stopem. Čenich je dlouhý, klínovitého tvaru, postupně se zužuje, přechod od čela na tlamu je zřetelně vyznačen. Čenich nosu je velký, s dobře rozvinutými nozdrami, barvou odpovídá základnímu zbarvení. Hrudník není příliš široký, břicho je přiměřeně vtažené. Ocas není příliš vysoko posazený, u kořene je tlustý, ke konci se zužuje, dosahuje hlezenních kloubů, při vzrušení se stáčí do oblouku.
Můžete s ním běhat, plavat, vyžívat se ve sportech, jako je caniscross, bikejorging, skijorging, dogtreking a jiné. Můžete se věnovat sportovní kynologii, tzn. obrana, poslušnost, stopy, nebo také záchranářské činnosti či loveckému výcviku. Porti vášnivě rádi aportují, mají skvělý zrak a čich. Možnost vyřádit se a uplatnit svůj temperament a rychlost při agility, případně flybalu, přivítají s nadšením. Přestože je tento pes živel, je mu vrozena jemnost a něžnost a velmi miluje děti. Pro tuto povahovou vlastnost se uplatňuje v canisterapii. Prostě - je to všestranný pes. Portugalský vodní pes skutečně dostává svému jménu a je náruživým plavcem a potápěčem. Je to pes živý a plný energie, vášnivý a neúnavný.
Portugalský vodní pes potřebuje důslednou výchovu plnou pohybu a různorodých aktivit, které psa dostatečně zabaví. Buďte důslední a spravedliví, pes se vám určitě osvědčí.
Samozřejmostí je minimálně správná výchova a pevná ruka. Porti uvítá jakoukoliv činnost a zábavu, kterou pro něj vymyslíte. Nemá rád nudu a dlouhodobou samotu. V tomto případě si určitě najde činnost k zábavě sám. Vpravdě většinou originální a ne vždy k velké libosti majitele.
Portugalský vodní pes patří k jedněm z nejstarších plemen. Podle některých tvrzení by měl být údajně zakladatelem všech vodních psů i retrívrů. Toto plemeno je staré několik staletí a v oblasti Algarve v Portugalsku bylo ceněno jako rybářský pes , schopný přinášet předměty spadlé přes palubu a přenášet vzkazy mezi loděmi.
VELŠŠPRINGŠPANĚL
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes i fena 46-48 cm
Hmotnost: 16-20 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : kolem roku 1500
Původní využití :Plašení skryté zvěře
Základní charakteristika : Lovecký pes, hlídač, společník
Velššpringršpaněl má rovnou, na pohmat hedvábnou srst, která k tělu pevně přiléhá. Zbarvení je: sytě rezavé s bílou.
Velššpringršpaněl je velmi prastaré plemeno, čistého původu. Je to silný, aktivní a veselý pes. Bývá laskavě naladěný, není agresivní ani nervózní. Je to přítulný, poslušný a optimistický pes. Je velice dobrým společníkem, hodí se především k dětem.
Velššpringršpaněl má za svého předka pravděpodobně psa, který se vyskytoval na území Walesu, a o němž máme zmínky již ze začátku 14. století. Velššpringršpaněl se jako samostatné plemeno utvářel ve druhé polovině 19. století a nazýval se Welsh Cocker. K jeho oficiálnímu uznání došlo ve Velké Británii až roku 1902. Je chován nejen ve své vlasti, ale i v jiných evropských zemích, mj. také také v USA a Kanadě. Velššpringršpaněl je silný a odolný pes, s pevnou stavbou těla, velmi podobný anglickému Špringršpanělovi, avšak menšího vzrůstu. Hlava má kupolovitý tvar, s ostrým přechodem od čela k čenichu. Čenich je rovný a hranatý. Nevelké oči jsou zbarvené hnědě až tmavě hnědě. Nos je tmavý nebo tělové barvy. Uši jsou hruškovité, středně dlouhé, těsně přiléhající k lícním kostem. Souměrné tělo je silné a svalnaté. Ocas má poněkud spuštěný, nízko posazený, nikdy není nesený nad úrovní hřbetu, dříve se kupíroval na 1/3. Většinou je chován jako společník, je však třeba mít na paměti, že se jedná o loveckého psa, který neví, co je únava, a proto se nedoporučuje chovat ho v městském bytě.
Velššpringršpaněl vyžaduje slušné a jemné zacházení. Nezbytné jsou dlouhé procházky na dlouhé vzdálenosti a fyzická zátěž, velice rád se koupe.
Pohyblivý, energický a pracovitý lovecký pes. Je mimořádně vytrvalý, schopný pracovat neúnavně mnoho hodin i v těžkém terénu a za nepříznivého počasí. Jako všichni španělé je přítulný a přátelský, ale o něco nezávislejší.
Tento pes potřebuje od malička důslednou výchovu. Ideální je psa cvičit k lovu, kvůli jeho vrozeným loveckým pudům.
Velššpringršpaněl byl vyšlechtěn v 17. století ve Velké Británii. Je to silný a kompaktní pes, určený především pro vytrvalý běh a tvrdou práci.
ZLATÝ RETRÍVR
Druhové zařazení psa: Slídiči, retrieveři a vodní psi
Výška v kohoutku: Pes i fena 51-61 cm
Hmotnost: 27-36 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : kolem roku 1800
Původní využití :Přinášení ptáků
Základní charakteristika : Společenské plemeno, hlídač
Zlatý retrívr má srst zvlněnou nebo dobře zpeřenou, s hustým, vodě odolným podsrstím. Zbarvení je v jakémkoliv odstínu zlaté nebo krémové, ne však červené nebo mahagonové. Několik bílých chlupů pouze na hrudi je povoleno. Pravidelnou péči vyžaduje také jeho srst, kterou byste měli, alespoň 2 krát týdně kartáčovat, nejméně jednou ročně trimovat a občas zastřihávat mezi prsty na tlapkách. Nezapomínejte mu také kontrolovat ouška a čistit zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
Zlatý retrívr je poslušný a inteligentní pes, kterému je dána přirozená schopnost pracovat. Je laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý. Zároveň však také citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný. Velice trpělivý je také k dětem. Bývá velmi atraktivním a přitažlivým společníkem.
Zlatý retrívr je souměrný, vyvážený, aktivní, silný a iniciativní pes, s laskavým hlasem. Hlavu má přirozeně vyváženou. Lebku širokou a bez hrubosti, na krk dobře posazenou. Stop má dobře definovaný. Nos má nejlépe černý. Čenich je silný, široký a hluboký. Délka jeho přední části se přibližně rovná délce od stopu k týlu. Oči má tmavě hnědé, dobře posazené, s tmavými očními linkami. Uši má mírné velikosti, posazené přibližně do úrovně očí. Krk je dobré délky, čistý a svalnatý. Tělo je celkově vyvážené. Hruď i žebra má hluboké. Ocas má posazený v úrovni zádi, dosahuje ke kolenům, na konci je bez zatočení. Ramena má dlouhé a dobře položené, lokty dobře přiléhající. Zadeček je silný a svalnatý. Tlapky okrouhlé a jakoby kočičí. Chůzi i pohyb má silné a s dobrým pohonem, kráčí dlouhými a lehkými kroky.
Zlatý retrívr potřebuje zajistit dostatek pohybu a dlouhých procházek. Svou aktivitou jsou předurčeni pro spoustu činností. Stále jsou bráni na lov jako přinašeči, protože jsou ochotni najít mrtvou nebo raněnou zvěř a nesníst ji. Ale zároveň jsou vhodnými domácími mazlíčky. Mají vyrovnanou povahu, a tak se používají jako terapeutičtí či asistenční psi. Při těchto činností bývají nejšťastnější, protože jejich charakteristické vlastnosti jsou kladný vztah k lidem a ochota pomáhat jim. Zlatí retrívři se také používají jako hledači drog. Účastní se různých soutěží jako agility, flyball, dog trekking, coursingu, výstav a dalších.
Zlatý retrívr je přátelský, mírný, přítulný, důvěřivý, v neposlední řadě poslušný. Je inteligentní a má vrozené vlohy pro plnění různých úkolů. Má schopnost získat si srdce lidí, velice trpělivý je k dětem.
Zlatý retrívr se vychovává poměrně snadno, pro svého pána se snaží udělat maximum k jeho spokojenosti, přece jen je ale potřeba důslednosti a odměňování pejska, pokud se mu povede nějaký kousek dle vašeho přání.
Zlatý retrívr je plemenem, které pochází z velké Británie. Vyšlechtěn byl kolem 19. století, a to především k aportování vodního ptactva. Má tedy jemný stisk a jen vzácně vás poraní či kousne. Byl vyvinut v několika liniích pro různé účely, například pro hlídání, dále také pro polní závody loveckých psů, ale ponejvíce pak pro život v rodinách a výstavy. Díky velké oblíbenosti a nerozumnému křížení se u nich dnes objevují dědičné vady, např. oční problémy, alergie kůže a netrpělivá kousavost.
